Letos oslavila 83. narozeniny a stále se baví pohybem. Markéta Rožová vede Věrnou gardu ve středočeských Poděbradech, kde žije a je členkou Sokola už 23 let. Skupinka patnácti seniorů tak pod její taktovkou pravidelně cvičí, pořádá výlety i společné dovolené na horách, táboráky nebo navštěvují nemocné spolucvičitelky. A nechybějí ani na Sokolském běhu republiky, kterého se letos zúčastní už potřetí.
„Omlouvám se, že jsem vám to nebrala, nechala jsem si telefon na tenise!“ hlásí nám paní Markéta důvod, proč poprvé telefon k rozhovoru nebrala. Že je jí 83 let, jí v aktivním pohybu nebrání, naopak se díky němu drží nad vodou. A spolu s ní dalších patnáct členek Věrné gardy, kde je té nejmladší 60 a nejstarší úctyhodných 89 let.
Všechny z nich, kterým to momentální zdravotní situace dovolí, se účastní Sokolského běhu republiky. „Prvně jsme se zapojili před dvěma lety a bylo to perfektní, hrozně hezká atmosféra,“ vzpomíná Markéta na uplynulé ročníky závodu k oslavě 28. října pohybem. „Většina z nás trasu spíš chodí, než běží, ale důležité je se zúčastnit!“ usmívá se. Na akci jí samotnou moc baví společná účast nadšených dětí, ambiciózních dospělých závodníků i jejich Věrné gardy. „K tomu jsme vždycky měli krásné počasí a paní Vitoušová, která závod v Poděbradech skvěle organizuje, připravuje pěknou startovní bránu a vůbec je to povedené.“
Vedle toho letos plánují s Věrnou gardou nácvik na sokolský slet. Moc se těší, že budou mít hezkou motivaci pořádně cvičit, obléknou si modré sukničky a bílé blúzky a už to pojede. „Snažím se ale spíš o zdravotní cvičení, protahování, ne moc hopsání,“ vysvětluje Markéta. „V létě taky jezdíváme na týdenní dovolenou na hory, už 15 let. Letos nás čekají Jeseníky,“ hlásí s dodatkem, že ona sama se letos bohužel poprvé k ostatním nepřidá kvůli péči o nemocného manžela.
Markéta tuží zdraví všech členek Věrné gardy a neopomíná ani ty, které už na výlet vyrazit nemohou. Sestře Urbánkové je 85 let a v roce 2018 byla postižena mrtvicí a ochrnula na půl těla. „Žije v domově LDN, kde ji rády navštěvujeme,“ říká Markéta. „Bereme ji i na procházky, nasadíme ji na vozík a drandíme s ní většinou do cukrárny, ale třeba i na Noc sokoloven, kde jsme měly vystoupení.“
A jak se Markéta k vedení Věrné gardy v Poděbradech dostala? Poté, co se do města v roce 2000 přestěhovala, se jako celoživotně aktivní sportovkyně přidala k Sokolu a poté, co začala s Věrnou gardou cvičit a paní cvičitelka si zlomila ruku, nějak přirozeně přišla řada na ni. „Za mlada jsem závodila v moderní gymnastice… Ale jen ve 3. třídě, začala jsem dost pozdě, až ve 22 letech,“ vzpomíná. „Pak jsem jezdívala na kole, měli jsme dokonce takovou sportovní cestovku, kde jsme pořádali výlety na kole i na běžkách… A když pak přišla vnoučata, naučila se i sjezdovat. K tomu tenis a samozřejmě cvičení.“
I letos se Markéta s Věrnou gardou moc těší na Sokolský běh republiky, kterého se prý stoprocentně zúčastní, pokud se do toho nevloudí nějaké zranění nebo jiný zdravotní problém. To se pak ke slovům „pomalu stárneme“ chce dodat jen to, že opravdu hodně pomalu.
